Záhoří nad Vltavou

Autor: Petr Foltán st. | Kategorie: Bývalé české okruhy | Datum: 19. 2. 2015
Záhoří nad Vltavou - 5.0 out of 5 based on 24 votes

Kapitoly článku

V roce 1950 poprvé zaburácely motory závodních motocyklů poblíž jihočeské obce Záhoří, na velmi neobvyklém a dnes již legendárním okruhu ve tvaru osmičky. Závody se zde jezdily pod výstižným názvem: Přes dva mosty..

 

Motocyklových okruhů, které křižovaly protékající řeku, bylo u nás několik. Například Třebíč (v letech 1957-1960 - Horácký okruh, přes řeku Jihlavu), nebo Úpice (1967, 1969, přes řeku Úpu - tam se jely závody dokonce s názvem "Přes dva mosty"). Byly to však víceméně městské okruhy. Ten opravdový závod "Přes dva mosty" byl ale jen jeden - jezdil se na okruhu mezi obcemi Temešvár a Podolsko, nplagát Přes dva mosty 1950.. archiv: K. Maškováedaleko Písku v Jižních Čechách, v letech 1950 - 1953. Dovolím si tvrdit, že se jednalo o světový unikát. Už pohled na dobové fotografie nabízí otázku, jestli se tehdy opravdu někdo nezbláznil. Sedmikilometrová trať ve tvaru osmičky totiž ve svém středu překonávala řeku Vltavu po starém a novém mostě, které od sebe tehdy dělilo na výšku téměř 75 metrů..! Po starém mostě, který byl jen pár metrů nad hladinou řeky, se jelo po příčných dřevěných trámech, oproti tomu na novém mostě po 6,5 metrů široké silnici ve výšce plných 80 metrů nad řekou - na plný plyn. Přičtemeli k tomu zatáčkovitý úsek silnice po startu, plný betonových patníků, stromů a telegrafních sloupů - jednalo se o závod pro opravdové dobrodruhy. Při tehdejším velmi omezeném technické zázemí pořadmapka okruhu "Přes dva mosty" 1951atelů je nutno přede všemi, kdo se těchto závodů zúčastnil, smeknout klobouk. Tento jedinečný okruh se díky nadšení a elánu všech, kdo se na něm nějakou měrou podíleli, zapsal zlatým písmem do dějin československých motocyklových okruhů. Je jen dalším důkazem toho, že když se sešla parta těch správných a pro věc nadšených lidí, závody se daly v poválečných letech uspořádat opravdu všude. Historií tohoto zcela výjimečného a impozantního okruhu nás provede p. Věnceslav Černý, pro kterého jsou "Dva mosty" doslova srdeční záležitostí:

Přes dva mosty

  Nedaleko jihočeské obce Záhoří nad Vltavou, tam kde Vltava, spoutaná Orlickou přehradou, pokojně omývá lesnaté břehy mezi obcemi Podolsko a Temešvár, spí v tichém šumění lesů věčný sen silniční okruh, který na počátku padesátých let minulého století patřil k tomu nejlepšímu, co tehdy v Československu existovalo. Název okruhu Přes dva mosty, dodnes vyvolává u pamětníků chvilku zasněného ticha, ve které proletí hlavou vzpomínky na tento majestátní a impozantní okruh.
  Jeho základem byla státní silnice Tábor – Písek, resp. stará a nová státní silnice a dva mosty, mezi kterými tvořil okruh nepravidelnou osmičku. Původní most, který byl otevřen v roce 1848, byl unikátní řetězový most, který podle projektu ing. Gassnera a B. Schnircha vystavěla v letech 1847-8 firmempirový řetězový most na hlavní silnici Tábor-Písek, který byl součástí závodního okruhu, byl postaven v letech 1847-1848. Most byl v roce 1960 při napouštění Orlické přehrady rozebrán a přemístěn na řeku Lužnici, k vesnici Stádlec - je dnes známý jako Stádlecký most...a Vojtěcha Lanny z Českých Budějovic. Most to byl a naštěstí ještě je, zcela unikátním dílem, technickou památkou, na kterou přicházely nabídky ke koupi i ze zahraničí. Přesto trvalo neskutečně dlouho, než bylo o jeho zachování rozhodnuto. V roce 1952 již byl znám záměr vybudovat Orlickou přehradu, se stavbou se začalo o dva roky později, v roce 1954. Až v roce 1959 však dostal řetězák statut Národní technické památky. Krátce poté ovšem začalo napouštění Orlíku a most se v roce 1960 ocitl pod vodou. V těchto složitých podmínkách byl pak rozebrán a zakonzervován, hledalo se místo pro jeho instalaci. 127 let po svém prvním otevření byl v roce 1975 slavnostně otevřen podruhé. Můžeme ho vidět a projít se po něm přes řeku Lužnici mezi obcemi Stádlec a Dobřejice.

stavba nového mostu, který překlenul celé údolí Vltavy mezi obcemi Temešvár a Podolí začala v roce 1938..stavba mostního oblouku o rozporu 150m..nový železobetonový most dlouhý 510 metrů a široký 6,5 metru byl dokončen v roce 1942. Postavila ho firma ing. B. Hlava za tehdejších 26 milionů Kč. Oba mosty vedle sebe stály až do roku 1960...

  Jinak starý most sloužil až do onoho roku 1960. To již ale dávno stál nový, železobetonový most, který propojil úseky státní silnice už ve třicátých letech minulého století. K autorství okruhu se ještě dnes hlásí řada lidí, pamětníci se ale více méně shodují v tom, že duší závodu byl pan František Huleš, majitel prodejny motocyklů Jawa v Písku, který byl také ředitelem závodu v letech 1950 a 51. Shoda jmen s Jaroslavem Hulešem z Čimelic, otcem jezdce motocyklové GP Jaroslava Huleše, je náhodná. Při hledání dráhy byli však aktivní i další členové, tehdy ještě odbočky Autoklubu v Písku, mj. například výborný písecký závodník Jiří Hlaváč. Kupodivu je dodnes celý okruh zachován, chybí pouze starý most a z obou stran nějakých 150 až 200 metrů příjezdové silnice, kterou pohltila voda. Start býval na staré státní silnici nad obcí Temešvár a závodníci vyjížděli ve směru na Tábor. Po startovní rovince následoval nesmírně obtížný sestup s řadou zatáček i serpentin ke starému mostu. Zde je dodnes zachován původní povrch z padesátých let, široká dispozice vozovky,

tak vypadal okruh "Přes dva mosty" v roce 1951po napuštění Orlické vodní nádrže v roce 1960 stoupla hladina Vltavy cca o 20 metrů.. (pohled ze současnosti)oba břehy i s původními příjezdovými silnicemi k bývalému řetězovému mostu skončily pod vodou...

hrůzu budící patníky i kamenné tarasy podél silnice. Lze zde podle starých fotografií (čas. Motocykl) najít i místa, kde fotograf stál. Při představě, že se tudy hnaly závodní motocykly, neobyčejně roste úcta k tehdejším borcům. Však se tu odehrála řada těžkých pádů, nikdo ale nepřišel o život. Přejezd přes řetězový most, jen pár metrů nad hladinou řeky, jehož povrch tvořily příčné dubové trámce, byl provázen ohlušujícím rachotem, ve kterém zanikal i řev tehdejších netlumených závodních motorů. Na mostě bylo zakázáno předjíždění a vjezd na něj byl z obou stran zúžen zděnými branami, takže samotný most připomínal spíše lávku. Výstup obcí Podolsko k novému mostu byl rovněž obtížný, ale o dost kratší než sestup a také zatáček tu nebylo tolik. Dobový program uvádí výškový rozdíl 108 metrů (!) a 10 ostrých zatáček. Depo bývalo na louce vlevo vedle startu.

PDM 1950 - závodník F. Šmrha v depu na poli u startu... muž v baloňáku vedle je údajně Vladislav Vlk - konstruktér Hurikánu..PDM 1950: Na startu junioru 250 ccm

  Základní, a bohužel neřešitelnou, slabinou okruhu byl řetězový most, o kterém se brzy vědělo, že zanikne. Dalším problémem bylo nedostatečné zázemí závodů. Písek byl příliš daleko (cca10 km), Záhoří bylo příliš malé, nehledě na to, že bylo také dost daleko (cca 5 km), nemluvě už o malinkých obcích Temešvár a Podolsko, kterými okruh vedl. Údržba 7000 metrů dlouhého okruhu byla nad síly místních aktivistů a samotné zajištění závodu kladlo na pořadatelskou službu obrovské nároky. V podstatě vše se muselo přivézt a po závodě zase odvézt. V roce 1950 se jely Dva mosty hned při prvním ročníku jako mistrovský závod, což bylo pro okruh výborné vysvědčení. Byl to tehdy zřejmě nejobtížnější závod v našich zemích, měl kvalitní a jednotný povrch, dostatečnou šířku a jeho výškový profil byl unikátní. Startovalo celkem šest motocyklových skupin: Junioři I.+III. třídy, Junioři II.+IV. třídy, katalogy a senioři ve třídách do

zatáčka v Podolsku, závodníci jedou po startu v tomto úseku stále ještě pohromadě... archiv K. MaškováA. Vitvar v čele závodu Přes dva mosty: třída 350 ccm. V pozadí je vidět nový most, na který se stoupalo Podolskem.... archiv: K. Mašková

250, 350, a 500 ccm. Závod začínal ve 13 hodin odpoledne a ukázalo se, že šest jízd je příliš mnoho, program se neúměrně prodlužoval a končil téměř za tmy. Navíc byl provázen deštěm, což hladkému průběhu nepřispělo. V roce 1951 byl program zredukován na tři skupiny. V závodech motocyklů startovali pouze senioři, v minutovém intervalu společně třídy 175 a 350 ccm jako první závod dne a třídy 250 + 500 ccm jako závěr a zlatý hřeb programu. Tentokrát byl závod sužován horkem, v depu na přilehlé louce se závodníci zalykali prachem, hasiči nestíhali kropit. Mezi oběma závody motocyklů zaburácely na okruhu v ukázkové jízdě automobily, po které se měli závodníci vyjádřit, zda je okruh vhodný i pro závody automobilů. Jistě byl, jenomže to už se stahovala nad okruhem mračna. A skutečně, v roce 1952 byl závod opuštěn krajskými orgány z Českých Budějovic a okruh osiřel.

impozantní pohled na část závodního okruhu se dvěma mosty...vlevo jsou vidět betonové patníky lemující silnici v úseku příjezdu k řetězovému mostu..úchvatný pohled na část okruhu "Dva mosty" ze strany Podolska...

  Organizátorům z přilehlých míst však bylo nádherného okruhu líto, a tak po iniciativě vycházející z Písku, byl v roce 1953 uspořádán ještě jeden, poslední, vzpomínkový závod jako rozloučení se Dvěma mosty. Pořadatelem byli členové AMK z Písku, Milevska a Tábora. Plakát namaloval profesor výtvarné výchovy píseckého gymnasia, pan Vladimír Meisner. Uprostřed plakátu byl zobrazen závodník na motocyklu a po pravici a levici měl siluety starého a nového mostu. Údajně velmi hezké dílo, které se bohužel zřejmě nedochovalo ani v jediném exempláři. Přestože se jelo až v říjnu a závod byl vypsán pouze pro jihočeské jezdce jako místní podnik, sešla se na startu mohutná konkurence. Nestor silničních okruhů Václav Parus dokonce absolvoval všechny

depo závodu Přes dva mosty 1950: Zdeněk Wasserbauer startoval na Walteru 350 Rudolfa Dostála...Přes dva mosty 1950: start třídy do 500 ccm - #6 L. Štajner, Jawa, #5 J. Novotný, Jawa, #2 P. Kopal, Walter, #10 J. Bílý, Norton, #7 V. Bubeníček, Norton, #8 Z. Kost, Norton...Přes dva mosty 1950: z Podolska jezdci vjíždějí na hlavní silnici na Záhoří - #10 J.Bílý před #6 L. Štajnerem...

vypsané třídy do 150, 250 a nad 350 ccm na jediném motocyklu, ČZ 125 OHC! Ve stopadesátkách stroj šetřil a dojel druhý, půl minuty za Kvěchem. Ve dvěstěpadesátkách přiložil pod kotel a vyhrál půl minuty opět před Kvěchem, který jel na ČZ 150. A pak nastoupil se stopětadvacítkou do půllitrů a škvařil to tak, že dojel třetí, pár vteřin za Janem Ptákem z Chýnova na půllitru ESO a Antonínem Posekaným na třistapadesátce ČZ! Protože však Pták i Parus jeli mimo soutěž, byl oficiální výsledek: 1. Ant. Posekaný, Jawa 350, 2. Adolf  Gorus, Jawa 500, a 3. Miroslav Knotek, Jawa 350.  Kolem okruhu byly davy diváků a musela to být nezapomenutelná podívaná. V nejslabší třídě startovalo osmadvacet jezdců, dvěstěpadesátek

dobový pohled na část okruhu "Přes dva mosty" včetně stoupání Podolskem k vracečce na křižovatce před novým mostem...dobový pohled na část přímého úseku silnice ve stoupání od nového mostu k levé, cílové zatáčce okruhu...dobový pohled na zatáčkovitý úsek silnice po startu v klesání k řetězovému mostu...

vyrazilo čtyřiadvacet a směs ve třídě vypsané „nad 350 ccm“ čítala pětadvacet startujících na motocyklech všech objemů. Památný závod mohl mít za jiné politické situace i mezinárodní obsazení, a ne ledajaké. Dnes již neznámou cestou se informace o okruhu dostaly do zahraničí a za nějaký čas dorazil do Písku dopis z Itálie, ve kterém se dotazovala továrna Moto Guzzi, zda by se její tovární tým mohl závodů zúčastnit a otestovat zde své, tehdy špičkové, motocykly. Bohužel politická situace nepřipouštěla družbu s kapitalistickou cizinou, dopis se záhadně ztratil a písečtí mohli Na řetězovém mostě bylo zakázáno předjíždění. Oba mosty od sebe dělilo téměř 75 metrů...být nakonec rádi, že z toho neměli nepříjemnosti. Tím bohužel historie Dvou mostů definitivně skončila, začala stavba Orlické přehrady. Ještě léta poté se však čas od času ozývalo z lesů od staré nepoužívané státovky u Temešváru burácení závodních motorů. To okolní závodníci využívali zdejší nulový provoz k testování svých strojů.
  Okruh dnes skýtá možnost pěkné procházky a krásný pohled z mostu na Orlickou přehradu. Při nízkém stavu vody bývají vidět i pilíře starého mostu. Z původního okruhu chybí pouze starý most a z obou stran pár metrů příjezdové silnice k němu. Také není zčásti přístupný úsek vedoucí Podolskem, jsou tu soukromé pozemky a vstup na ně je uzavřen. I po těch dlouhých letech dýchá bývalé závodiště zvláštní atmosférou, při které se až hruď svírá. Jakoby zdejší příroda udržovala posvátnou vzpomínku na odvážné muže na pekelně rychlých, řvoucích strojích. Kdo jel Dva mosty, jel závod závodů......

mapa bývalého okruhu "Přes dva mosty".. ( zakresleno do současné mapy)letecký pohled na okruh "Přes dva mosty" (zakresleno do mapy současnosti)Celková poloha okruhu "Přes dva mosty"

Dodatek: jsou okruhy, které mají mnohaletou tradici a bohatou historii. Okruh "Přes dva mosty" patří do zcela opačné kategorie a vzpomínky na pouhé tři ročníky oblastního závodu pomalu zapadají. Chtěli bychom zachránit to, co ještě zbylo. Budeme proto vděčni za každou vaši informaci a fotografii, kterou nám pošlete ať už jako tehdejší jezdci, diváci nebo pořadatelé tohoto závodu…

Text, foto ze současnosti a dobové foto ze svého archivu poskytl MUDr Věnceslav Černý. Další foto ing. F. Zelenský. Úprava, mapy, foto: Moto-svet.cz, Programy: Jiří Wohlmuth. Foto a plagát z archivu p. K. Maškové. Dobový tisk: Motocykl, SM.

Pokud někdo vlastníte ve svém archivu fotky z tohoto nebo i z jiných závodů minulé doby, podělte se s ostatními příznivci motocyklových závodů. Napište e-mail na: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. Obratem se s Vámi spojíme. Jednotlivé články tak budou neustále aktualizovány o tyto nové dobové fotografie!

 

Pokračování článku
Předchozí strana     Následující strana »
Článek naposledy upraven: 28. 12. 2018

 

Rychlé novinky

V neděli 30. září zemřel náhle ve věku 63 let Otto Krmíček mladší, bývalý dvojnásobný mistr republiky v silničních závodech motocy...
úterý, 2.10.2018 Zobrazit
Jonathan Rea vyhrál závod v Magny-Cours a získal tak svůj již čtvrtý titul mistra světa WorldSBK v řadě! Vyrovnal tak počet titulů...
neděle, 30.09.2018 Zobrazit
Oficiálně: Karel Abraham zůstává v MotoGP! Podepsal dvouletou smlouvu s Avintia Ducati teamem, kde nahradí Simeona a bude týmovým...
středa, 5.09.2018 Zobrazit
Další novinky