Brno

Autor: kawas | Kategorie: Bývalé české okruhy | Datum: 22. 3. 2010
Brno - 5.0 out of 5 based on 25 votes

Kapitoly článku

Dlouhá, rychlá, těžká, nebezpečná a zároveň nádherná přírodní trať byla zařazena do kalendáře mistrovství světa v roce 1965. Pořadatelé tento skvost dokázali udržet v kalendářích FIM až do roku 1986! Kdo by neznal Farinku, Veselku, Myslivnu či Baltisbergerovu zatáčku?

 

Velká cena Československa

„Staré“ Brno. Každý ví, o čem je řeč. Davy diváků v těsné blízkosti trati. Neopakovatelná atmosféra. Sledovat každou třídu v jiné zatáčce znamenalo nachodit za víkend několik desítek kilometrů kolem okruhu. Desetitisíce balíků slámy kolem silnice. Obrovská stanová městečka na polích těsně vedle dráhy. V pondělí se už mohlo po závodní trati jezdit! Každý přijel domu doslova nasáklý ricinem! Pro ty z Vás, kteří si to pamatovat nemohou, uvedeme jen ty nejdůležitější události z 006 Ostrovačické serpentýnyjejí historie: 1930 - všechno začalo před válkou závodem automobilů. Masarykův okruh měřil 29,149 km a jel se proti směru hodinových ručiček. Od startu přes Nový Lískovec, Pisárky, Kohoutovice, Žebětín, Ostrovačice a zpět na Bosonohy. Odjelo se celkem 6 ročníků a mezi vítězi mimo jiné byli taková jména, jako L. Chiron, H. Stuck, R. Caracciola. 1949 - po válce se zde jel asi největší závod automobilů u nás, již na zkrácené trati a v opačném směru. Na Veselce trať zahla vpravo do kopce a pak doleva na Žebětín. Okruh měřil 17,8 km. Hned v 1. kole hlavního závodu v lesní partii před Kohoutovicemi havaroval Ital Farina na Maserati. Vůz vylétl v zatáčce z trati a usmrtil několik diváků. Zatáčka nese jeho jméno dodnes. Vítěz byl Angličan Whitehead na Ferrari před návštěvou 300 000 diváků.

Velká cena Československa: Závod družby národů

Od roku 1950 se zde začala psát motocyklová historie prvním ročníkem mezinároBrno 1951 - startovni rovinka - průjezd do dalšího kola...dní Velké ceny Československa. Okruh měl 35 levých a 38 pravých zatáček, převýšení bylo 171m. Nejprve se závody jezdily společně s automobily, později se auta oddělily a jezdily v jiném termínu. Start závodu byl posunut o 200 metrů po směru do mírného klesání, pro snadnější natáčení motorů. Prvním vítězem závodu dlouhého neskutečných 267km (15 kol!) byl ve třídě 500ccm A. Vitvar na Nortonu. 1952 - až do

Brno 1951 - startovní rovinka s dřevěnými boxy... Brno - start závodu v roce 1951 - v pozadí mohutný dřevěný přechod přes dráhu...Brno 1951 - jezdec Rudolf Dostál #43 projíždí cílem na 2. místě ve třídě 350 ccm...

roku 1964 se Velká cena z politických důvodů jezdila pod názvem „Závod družby národů“. 1956 - došlo k několika tragickým nehodám: ve třídě 250 ccm se stala mírná levá v úseku za Žebětínem pro Hanse Baltisbergera osudnou. Němec jedoucí v čele Brno 1951 - okruh 17,8 kmzávodu vjel na mokrý úsek před vjezdem do lesa a ve vysoké rychlosti dostal smyk. Stroj i s jezdcem byl vymrštěn do výšky a dopadl na spodek telefonního sloupu mezi diváky. Nárazem byl jezdec znovu vyhozen do vzduchu a při dopadu se smrtelně zranil na hlavě. V závodě třídy

H. Baltisberger - NSU Sportmax, S. Klátil - Jawa 250 - VC ČSSR Brno350ccm - Šťastný první s náskokem po startu ve vjezdu do Bosonohstroj H.Baltisbergera NSU Sportmax po havárii

500ccm pak francouzský jezdec Michéle Mouty na Nortonu při předjíždění v zatáčce mezi Lískovcem a zatáčkou u benzinového čerpadla dostal smyk a najel přímo do stromu. Svým zraněním na místě podlehl. Další těžkou nehodu měl v tomto závodě sovětský jezdec Kulakov na Jawě. Při brždění vylétl z tratě a zranil několik diváků.. 1957 - vzhledem k tragickým událostem

VC ČSSR 1957 - start 250cm: #1 H. Kassner, #2 H. Hallmeier, #3 R. HeckVC ČSSR 1957 #38 Molnár, #24 Vaněk, #26 Robert Zapletalstart sidecar 1958

bylo v tomto roce provedeno několik bezpečnostních opatření, přesto již v pátečním treninku tragicky havaroval v mírné zatáčce před Žebětínem švéd Lundberg na Nortonu 350. Dle traťových komisařů jezdec nezvládl stroj při vysoké rychlosti.. 1958 - výčet tragických nehod na 17ti kilometrovém okruhu uzavřel francouzský sajdkárista Drion a jeho německá spolujezdkyně Inge Stollová. Stalo se to ve sjezdu od Žebětína k „dálnici“, kde v mírné pravé zatáčce sidecar vyjel z tratě a několikrát se převrátil. Stollová zemřela na místě, Drion podlehl těžkým zraněním v nemocnici…

002 Brno-závod družby národů 1962Brno 1962 před startem 125 ccmBrno 1962 - start 125 ccm 1 Malina 2 Redman

1964 - dochází ke zkrácení okruhu na 13,9km vypuštěním nebezpečného úseku přes Žebětín. Brno 1964 - 1974 = 13,9 kmOd Veselky trať pokračovala po takzvané „dálnici“ rychlými oblouky až do nové pravé zatáčky před Farinkou, která dostala název po německém závodníkovi, který nedaleko zahynul v roce 56: Baltisbergerova zatáčka. Okruh v této podobě měl 18 zatáček vlevo, 22 vpravo.

Velká cena Československa: mistrovství světa

1965 -Brnu bylo přiděleno pořádání závodů mistrovství světa. Podmínkou byl nový, hrubozrnný asfaltový povrch. Navíc okruh dostal bílé pruhy po stranác1968 první řada - Staša-10, Bojer-32h silnice, byly odstraněny nebezpečné předměty v jeho okolí a byly vybudovány podchody pod silnicí pro diváky. 1966 - Mike Hailwood vítězí ve třídách 250, 350, 500ccm na motocyklech Honda. 1968 - třída 350 - Štastný na Jawě 4V dojel 3! 1969 - v prvním tréninku si při pádu v zatáčce na Veselce zlomil klíční kost Jack Findlay, jedoucí čtyřválec po B. Ivym. V samotném závodě 350ccm došlo opět na Veselce k hromadnému pádu několika jezdců z něhož pro Františka Bočka byl pád tragický. Ve třídě 1969 Staša-10500ccm dojel B. Staša s ČZ na skvělém 3. místě. Evropské závody MS 1969 ve třídě 350ccm s Jackem Findlayem můžete shlédnout v autentickém filmu Continental circus. Kromě smutného závodu na Sachsenringu se můžete projet s Jackem na Jawě 4V po staré brněnské trati! DOPORUČUJI shlédnout! 1971 - B. Staša dojel na legendárním čtyřválci ČZ 350

Brno 1973 - sjezd z Kohoutovic do Libušina údolí, archiv MichálekBrno 1966 - průjezd ulicí Rybnickou v Novém Lískovci, archiv MichálekBrno 1973 - výjezd z Kohoutovic, archiv Michálek

OHC na 2. místě. 1972 - provedena úprava zatáčky na 13 kilometru u bývalé benzinové pumpy kvůli výstavbě přivaděče k dálnici. V závodě sajdkár německý jezdec Lutringhauser nezvládl stroj a v úseku Nový LískoBrno GP 1974 - 500 ccm - průjezd Novým Lískovcemvec narazil do telefonní budky, jeho spolujezdec Cusnik je na místě mrtvý. V těchto letech se začíná vážně uvažovat o nutnosti vybudování uzavřeného okruhu a vzniká několik návrhů. První v prostoru u Bosonoh a další dva v lesích kolem Farinovy zatáčky. Po závodě v roce 1974 se nakonec přistupuje ke stavbě nové silnice, která původní okruh zkrátí téměř o 3 kilometry. O výstavbě nového autodromu se přestává mluvit..

125ccm-Brno-67zatacka-u-benzinove-pumpyBrno-rovinka-pred-cílem

003 křižovatka za Novým Lískovcem1975 - okruh prodělal další radikální přestavbu. Byl vynechán úsek přes Kohoutovice, Pisárky, Nový Lískovec. Délka se snížila na 10.9km. Za výjezdem z lesa se na vrcholu ulice Žebětínská trať točila doprava na nový úsek. Následovala dlouhá, táhlá levá zatáčka na sídlišti Kohoutovice a navazovala nBrno 1975 - 1986 = 10,9 km, mapa včetně 3 retardérůa prudký sjezd kolem Myslivny do prostoru startu a cíle. Tato nově vybudovaná silnice byla obehnána z obou stran dvojitými svodidly vzhledem k pořádání automobilových závodů. Mezi jezdci ale padák k cílové zatáčce moc oblíben nebyl. V tomto roce finský jezdec T. Lansivuori ve třídě 500ccm překonal průměrnou rychlost a to šílených005 MS  Brno 79-350ccm 180 km/h na jedno kolo! V roce 1977 jede v Brně naposledy třída 500 ccm. Pro tyto rychlé motocykly je okruh příliš nebezpečný. Vítězí Johny Cecotto na Yamaze. 1978 - kvůli vysokým průměrným rychlostem v předchozím roce jsou v ranních treninkách na okruhu postaveny celkem čtyři spomalovací retardéry z balíků slámy a je zvolena pomalejši varianta nájezdu do sídliště Kohoutovice. Po dohodě se na žádost jezdců ruší úzký retardér před Myslivnou a volí se zpět rychlejší varianta zatáčky ve vjezdu na sídliště Kohoutovice. Šikany před Bosonohy,

1978 - místa retardérů v ranním treninku, na závod jen šikany 1,2,4 - archiv J. Vítovec1978 - v nájezdu do Kohoutovic se v ranním tréninku jela pomalejší varianta,  jezdci si však vyžádali zpět variantu rychlejší (svodidla v pozadí), archiv M. RejmanZatáčka u lomu, ME 500 ccm, archiv J. Vítovec

před Baltisbergerovou zatáčkou a před cílem zůstávají pro závod zachovány.  1980 - na světě je další projekt permanentní trati. Jede se také vložený závod MR třídy 350. Vítěstoupání na horizont mezi Bosonohy a Veselkouz M. Srna (1980) P.Baláž (1981). V roce 1981 v úseku rychlého sjezdu z Myslivny tragicky havaruje Francouzský závodník Alain Beraud ve třídě 250ccm. 1982 - Brno bylo spolu s finskou Imatrou posledním přírodním okruhem v seriálu MS. Ve světě se závody dávno přesunuly na autodromy. Tímto rokem také ztrácí okruh homologaci pro závody MS. Možná díky tomu se ledy pohnuly, neboť byla definitivně schválena výstavba nového autodromu v lokalitě Ostrovačice - Žebětín. Plánované zahájení ještě v roce 1982 se ale nedodrželo (došlo k posunu o tři roky).

Brno 1981 - sajdkáry, archiv ČermákBrno 1981 - Farinka, archiv ČermákBrno 1983 - třída 500 ccm, archiv Čermák

Poslední vítěz MS v Brně: 350 - Didier de Radiques, 250 - Carlos Lav011  P.Dekánek-Suzuki 500, cílová zatáčkaado, 125 - E. Lazzarini.

Velká cena Československa: mistrovství Evropy

1983 - Brno se jede (spolu s Imatrou) již jen jako mistrovství Evropy, avšak opět i s třídou 500ccm. 1984 - poslední retardér před cílem se stává osudný pro naše jezdce P. Dekánek jedoucí na 3. místě nedobrzdí svůj stroj v posledním kole závodu 500ccm a mizí v balíkách slámy. Za ním už těsně jedoucí Staša nemá žádnou šanci se balíkům vyhnout a padá také… 1985 - konečně začíná výstavba nového autodromu v lesích za Žebětínem. 1986 - ME - poslední závod na staré brněnské trati (naposledy také v Imatře).  Pořadatelé z AMK Brno každoročně zajišťovali bezpečnost jezdců na dlouhém okruhu, na silnici používané pro každodenní běžný provoz. Zajistit bezpečnost diváků bylo 004 - Veselka, archiv Němecsamozřejmě ještě složitější. Klobouk dolu, 36 let dobré práce! Celá tato studie ing. arch. F. Kočího z roku 1972, Investprojekt Brno, velký okruh = 5,1 km,  okruh Junior = 2,9 kmdlouholetá činnost směřovala k plánovanému vybudování moderní uzavřené dráhy. Už v sedmdesátých letech vzniklo několik takových návrhů a vesměs všechny využívaly část stávající tratě. Po opravdu krásném a zajímavém projektu autodromu v lese pod Kohoutovicemi, na

Brno 1981 - úsek tkzv. dálnice, archiv ČermákBrno 1983- úsek nad Farinkou, archiv ČermákBrno 1983 - u lomu, archiv Čermák

návrh z roku 1971 nebyl realizovatelný pro směry zástavbyseverní straně, ve kterém byl v trati začleněn i úsjižní projekt Brno - Rovnost, další z návrhů, archiv Šoukalek od lomu do Farinovy zatáčky (tedy v opačném směru), dostala dost možná kvůli rostoucí výstavbě sídliště Kouhoutovice a tím pádem možným problémem s hlukem, přednost lokalita v lese u Ostrovačic a známý projekt dráhy navržený na rýsovacím prknu se zatáčkami dle „zlých jazyků“ kreslených pomocí kovové dvoukoruny. Absence rychlých i pomalých zatáček zajistila z hlediska bezpečnosti novému autodromu opravdu dlouhodobou homologaci bez nutnosti jakýchkoliv úprav, avšak z jezdeckého hlediska to určitě není to pravé ořechové…

Farinova zatáčka 1973, v dálce výjezd z Baltisbergra, archiv Nimburskýstoupání do Farinky 1972, archiv Nimburskývýjezd z Farinky 1973, archiv Nimburský

vyvoj dráhy022 prostor startu a cíle dnes

Dnes je na starém okruhu již pár úseků předělaných - Bosonohy, Veselka, úsek z Nového Lískovce s pravou zatáčkou na křižovatce do cílové roviny už neexistuje. Nemá cenu popisovat podrobně trať, každý jí zná. Pokud si jí však někdy znovu projedete, budete v duchu závidět všem, kdo měl tu čest na této legendární trati závodit..

mapa1mapa3

Pokud někdo vlastníte ve svém archivu fotky z tohoto nebo i z jiných závodů minulé doby, podělte se s ostatními. Napište mail na: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. Obratem se s Vámi spojíme. Jednotlivé články tak budou neustále aktualizovány o tyto nové dobové fotografie!

fotografie a dokumenty s díky poskytli: p. H.Hejdová, J. Novotný, L. Bělič, D. Griač, J. Čermák, J. Vítovec, M. Rejmon, I. Michálek, S. Klátil st., I. Zapletal, Z. Vobořil, ing. F. Zelenský a další. Programy závodů s díky poskytl K. Šoukal, F. Feigl, J. Nimburský, I. Michálek, J. Nečas, R. Janková a další..

Pokračování článku
Předchozí strana     Následující strana »
Článek naposledy upraven: 31. 12. 2016