Milan Šobáň, narozený 28.2. 1937, začínal závodit v roku 1953 jako soutěžák, o dva roky přesedlal na okruhy, kterým zůstal věrný do konce. Během své závodní kariéry jezdil téměř všude, ve všech třídách a téměř na všem. Je to velmi zjednodušeně řečeno, ale pokud si vezmeme třídy od 50 ccm po Mona společně s oldtimery v současnosti, tak za padesát let  na našich okruzích se toho dalo stihnout skutečně hodně.

Největší úspěchy dosáhl ve třídě do 50 ccm, kde v roce 1971 skončil v Mistrovství ČSSR na celkovém čtvrtém místě a k tomu se mu podařilo bodovat - šestým místem v 50 ccm na Grand Prix v Brně!  V následujícíchlétech jsme ho měli možnost vidět  ve vyšších třídách, rok 1974 mu přinesl sedmé místo v republice v třídě 350 ccm. Později pak začal i se svým synem jezdit  za klubové barvy Malacek a ve slovenských mistrovstvích dosáhl v roce 1988 na titul ve třídě 125 ccm, která byla v té době  nejnabitější.

Startoval na mnohých mezinárodních závodech se střídavými úspěchy, vždy úměrnými kvalitě sedlaného motocyklu. Okruhy měl rád technické - Hořice, Jičín, Prievidzu, Brno, Karvinou, ale i Piešťany. A byl to právě on, kdo probudil před jedenácti lety myšlenku, obnovit silniční závody ve Starém Městě. No a jako každý patriot ze „Slovácka“, byl v podstatě veselá kopa, zazpíval si s harmonikou i bez ní. Závody u Šobáňů vždy tvořily  celoživotní filozofii.

Odešel  skvělý závodník, vzácný a nenahraditelný člověk.