O jaké jiné motokrosové trati začít psát než o té, kde začaly kořeny našeho motokrosu. Mnozí z řad mladé motoristické generace o tom už totiž nemají ani tušení, ale historické prameny nelžou: v neděli 18. července 1948 se jel ve Stříbře vůbec první oficiální motokrosový závod na území tehdejšího Československa!
Pojďme si tedy představit Stříbro, kolébku českého motokrosu a její historii.

Historické začátky československého motokrosu ve Stříbře

Automotoklub Stříbro byl založen v roce 1946 a členové autoklubu ihned hledali možnosti i sportovní vyžití. Plochá dráha byla tehdy obecně známá, ale v prostoru Stříbra ji nebylo možno vybudovat a stav tehdejších silnic nedovoloval zorganizovat silniční závod. Pozornost se proto zaměřila na možnost uspořádat terénní závod na uzavřené relativně krátké trati. Něco podobného se začínalo jezdit v Evropě.

Je pravda, že někdy v letech 1926 tehdejší motocyklový Harley Club Praha začal pořádat tzv. „jízdy krajinou“, kdy trať vedla po pěšinách, místy i terénem. Něco podobného uspořádal později i značkový Jawa Club Praha. Krátce před 2. světovou válkou agilní klub motoristů Žižkov uspořádal něco jako terénní závod. Válka však vše přerušila. Po válce se některé kluby pokusily o soutěže místního významu. Odbočka ve Strakonicích uspořádala několik závodů, jejichž trať vedla z části terénem, z části po silnicích. Stále to však nebyl motokros v tom pravém slova smyslu. Až teprve Automotoklub ve Stříbře uspořádal první skutečný motokros s jasnou cílovou a vývojovou představou.

Možnosti umístit trať do vhodného terénu se hledaly u Milíkova, ve stříbrském parku, u stodské silnice, v prostoru Jírné, ale vždy marně. Až v terénu za kostelíkem sv. Petra, který je nejstarší budovou Stříbra a blízkého okolí, byly nalezeny vhodné terénní i ostatní podmínky pro pořádání prvního motokrosového závodu nejen ve Stříbře, ale i v celé naší republice, závodu, který svými podmínkami vyhovuje dodnes, což je důkazem o správných představách vývoje motokrosu autorů Terénu sv. Petra a jeho požadavcích na trať.

První oficiální motokrosový závod na území tehdejšího Československa se tedy konal ve Stříbře v neděli 18. července 1948 (Původně se závod měl konat již 20. června 1948, ale pro deštivé počasí byl odložen na onoho památného 18. července). Pohlavárům z pražského ústředí republikového Autoklubu byly ale hrátky na vojáčky zřejmě bližší než ryzí motoristický sport, takže tato premiéra terénního závodu motocyklů ve Stříbře dostala zelenou až poté co se rozhodlo, že to bude branný závod, tj. že závod bude doplněný o hod granátem na cíl, střelbu z pušky či přejíždění šestimetrového prkna... Přes všechny tyto dobové peripetie se závod na premiérové 600 metrů dlouhé trati v Terénu sv. Petra konal. Připomeňme si první vítěze tohoto závodu: stopětadvacítky vyhrál strakonický Diviš, třídu 175 ccm vyhrál místní jezdec Černý a dvěstěpadesátky patřily zkušenému Kohlíčkovi ze Strakonic. Všichni tři majitelé zlatých věnců seděli za řídítky motocyklů ČZ, což při pohledu do dnešních startovních listin musí znít jako hudba z hodně vzdálené planety.

Strakonický producent terénních číz nejhlasitěji jásal ve Stříbře v roce 1976, kdy reprezentant Jiří Churavý vyhrál v Terénu sv. Petra na jeho stroji závod mistrovství světa třídy 125 ccm. Sedmdesátá léta vůbec znamenala dosud nejvýznamnější éru motoristických aktivit v podání AMK Stříbro. Její předehru měl v roce 1968 obstarat volný mezinárodní motokros, jehož realizaci však znemožnilo storno coby následek srpnového vpádu okupačních armád Varšavské smlouvy.

Fanoušci ve Stříbře se o rok později dočkali alespoň finálového podniku tehdy prestižní motokrosové Velké ceny Československé televize a v další sezóně pak zavítal do Stříbra seriál světového šampionátu třídy 500 ccm. Na nejvyšším stupínku stál Belgičan Roger De Coster a aplaudovala mu dosud nepřekonaná kulisa 17 000 diváků. V letech 1973 - 74, 1976 a 78 nacházely ve Stříbře svoji štaci závody Poháru FIM, resp. mistrovství světa stopětadvacítek, jejichž vítězi kromě zmíněného Churavého byli Japonec Tarao Suzuki (paradoxně startoval se strojem Yamaha...) a Belgičané André Malherbe a Gaston Rahier.

Z ostatních motoristických disciplín se Stříbra dotkly i motocyklové závody do strmého vrchu „Kučerka“ (s účastí mj. legendárního motocyklového silničáře a vícemistra světa třídy 350 ccm z roku 1961 Františka Šťastného), sajdkárkros, autokros, cílové jízdy žen a nebo v naší republice poprvé uspořádaný motobal. Za připomenutí rovněž stojí skutečnost, že město Stříbro a sousední obec Pernarec „dodaly“ československému a světovému motokrosu takové jezdecké veličiny, jakými bývali Míla Souček, Josef Hřebeček a Vlastimil Válek.

V posledních letech se Stříbro z mapy významných motoristických podniků poněkud vytrácelo. Díky iniciativě mladších členů AMK Stříbro však začíná docházet k zásadnímu obratu. Důkazem nastoupení nové perspektivní cesty jsou současné motokrosové závody.

Popis a vývoj tratě

Zvláštní kapitolu tvoří vývoj areálu Terén sv. Petra. Jeho proměnlivá podoba (a koneckonců i propozice samotných závodů) připomínala v některých ročnících parametry krátkých superkrosových tratí, postupně se však ustálila v klasické motokrosové formě. Obrovským rozmachem prochází dlouho zanedbávaná infrastruktura závodiště. Nové vedení AMK Stříbro v čele s Františkem Fürbacherem a Jiřím Vejskalem, podporováno klubovými dobrovolníky, dokázalo v krátkém čase takřka nemožné: progresivně modernizovaný areál Terénu sv. Petra, krůček za krůčkem naplňuje nejpřísnější kritéria včetně ekologických, a slibuje tak další zviditelnění města Stříbra v oblasti sportu, výchovy mládeže, volnočasové relaxace a cestovního ruchu.

Kontakt a tréninky

Alena Vindušková
tel: +420 603 390 421

Tréninky:
Úterý, Čtvrtek: 14.00 - 19.00 hod.
Sobota 9.00 - 19.00 hod.

Poplatky:

- možnost soustředění, případně hromadných tréninků po telefonické domluvě.

• 10.09.2010 - Vranov - Vranovský žleb