Jen 3x se jel na náročném okruhu poblíž Prahy silniční závod motocyklů. Poprvé v roce 1968 i s Františkem Šťastným! Po dlouhých 19 letech se jel druhý ročník a o rok později zde jela volná třída rychlostní závody naposledy. Stav silnice další pokračování na této pěkné trati  bohužel nedovolil..

Tachlovický trojúhelník

V padesátých letech se pořádaly silniční závody motocyklů také v Dušníkách - dnešní Rudné u Prahy. Okruh měl různorodý povrch, zčásti se jelo na dlažbě, asfaltu, ale i na prašné silnici. Mezi nejúspěšnější patřil tehdy domácí J. Horák a dále J. Lucák, J. Lukšík a další..

A právě kousek od Rudné v Tachlovicích, uspořádala parta lidí okolo bývalého závodníka na strojích Rudge a Walter, později velkého sběratele historických motocyklů, mistra sportu Jana Horáka, první rychlostní závod motocyklů v roce 1968. Na oblastní silniční závod motocyklů tříd  125, 250, 350 ccm tehdy přijela i továrna Jawa s dnes už legendárním dvoutaktním čtyřválcem  350 V4. Motocykl byl vyvíjen pro závody mistrovství světa a Jawa využila tohoto závodu k testování, neboť se stále potýkala se zásadním problémem - zadíráním ojničních ložisek. Bohužel Františku Šťastnému se tato závada projevila už v ranním treninku a tak mechanici naložili motocykl a odvezli ho zpět do továrny ještě před startem závodů. Šťastnému tak nezbylo, než absolvovat své dva závody na motocyklu o obsahu 250ccm, ale samozřejmě mimo klasifikaci.

Samotný okruh poblíž Prahy, vedl mezi obcemi Tachlovice, Nučice a Dobříč. Zajímavá trať měla dlouhé rovinky do kopce, přejezdy přes horizonty, sjezd z kopce zatáčkovitou partií i ne zrovna bezpečný průjezd vesnicí. Startovalo se na náměstí (mimo okruh) v obci Tachlovice, cíl pak byl u autobusové zastávky za farou. V dalších letech se místní pořadatelé věnovali jen veteránským jízdám pravidelnosti, konaném vždy den po vzpomínkové jízdě do vrchu Zbraslav - Jíloviště.

Obnovit rychlostní závody se zde podařilo až v roce 1987. Po pravdě řečeno nevím, jak dokázal tehdy Karel Březina přemluvit pořadatele, zvyklé na pohodové jednokolové jízdy majitelů historických motocyklů v předepsaném čase, k opětovnému uspořádání opravdového rychlostního závodu. Jedno je jisté: v roce, kdy se otevíral náš druhý autodrom, byly pro oblast A v kalendáři vypsány jen dva závody. Sezóna byla tak zachráněna.. Oblastní přebor skupiny A se jel ve třech třídách - 125 ccm, 250 ccm a 350 ccm. Tentokrát byl start i cíl u autobusové zastávky "Na vrškách" v nejvyšším bodě obce. Členitý okruh byl zajímavý a jezdecky náročný. Po startu se ještě v obci doslova skákalo přes nerovnosti mírně doprava na plný plyn. Dlouhou rovinkou dolů a nahoru přes horizont pořád naplno. Sjezd ke křižovatce u Nučic, která byla kvůli tomuto závodu rozšířena po pravé straně, na ní pravým vinglem do mírného stoupání k velmi rychlé pravé na srdce. Dobržďování levou rychlou až na první rychlostní stupeň a ostrá vracečka do prava u Dobříče do nejvyššího bodu tratě. Série dvou levých zatáček na plný plyn a sjezd z kopce, do pravé o jeden kvalt dolu - moc vidět do ní nebylo a na plný plyn do táhlé levé zatáčky  lemované zvýšeným náspem a stromy z obou stran, stále z kopce. Zatáčka u fary doprava byla o dva kvalty dolů, rychleji se zde kvůli rozbité silnici nedalo. Sjezd na náměstí a zpomalovací zatáčka z balíků slámy jezdce nasměrovala do nejužšího místa na okruhu. Úzkou mezerou mezi dvěma domy, pak rovně kolem autoklubu a na plný plyn levou zatáčkou do prudkého kopce zpět ke startu. Krásné svezení kazil jen špatný stav silnice. Okruh měřil 4.2 km, 5 levých a 7 pravých zatáček, výškový rozdíl byl 38 m. Depo se rozkládalo v přilehlých ulicích uvnitř okruhu. Závod se obešel bez problémů, jen v neděli ráno  pořadatelé s hrůzou zjistili, že jim jakýsi  nenechavý zemědělec u obce Dobříč v noci odvezl z téměř třetiny okruhu všechnu slámu. No, sehnat v neděli ráno v časové tísni řádově stovky balíků slámy - klobouk dolů.  Ale možná i to byl jeden z důvodů, proč se další rok jel zase jen jednokolák pravidelnosti... Rychlostní závod se po roční pauze jel opět v roce 1989. Původně byl plánován jen pro dvě třídy motocyklů klasik –  do 250 ccm a nad 250 ccm. Volná pro jezdce 1. a 2. výkonnostní třídy do 500 ccm byla do programu zařazena teprve dodatečně. Stav silnice pořadatele strašil, zvlášť po těžké kolizi jednoho z jezdců při pořádání sprintu motocyklů na sousední dálnici.  A právě ve volné třídě došlo k havárii jezdce Sedláčka s následným nepříjemným zraněním. Možná právě tato havárie rozhodla o tom, že se tento závod, který vyhrál P. Javůrek na Yamaze 500 jel naposledy. Zabezpečení tratě značně pokulhávalo  vzhledem k dosahovaným rychlostem motocyklů.

Okruh měl v té době již nevyhovující, na některých úsecích doslova záplatovaný asfalt, trať navíc lemovalo velké množství stromů po obou stranách a rychlý průjezd obcí byl velmi nebezpečný. Důkladnější zabezpečení tratě by vyžadovalo nemalé finanční částky a mnohé bezpečnostní úpravy, včetně dalších oprav asfaltového povrchu. Tachlovický autoklub čítající něco kolem 10-15 členů, nebyl schopen tuto náročnou akci již dál zajišťovat, navíc nechtěl jezdce vystavovat riziku v případě kolizních situací. A tak na trati Tachlovického trojúhelníku pořádá pravidelně opět jen pohodové ukázkové jízdy pravidelnosti historických motocyklů i aut. V současnosti je na 2/3 okruhu položen nový, kvalitní asfaltový koberec. Průjezd vesnicí je stále v původním stavu.

Pokud někdo vlastníte ve svém archivu fotky z tohoto nebo i z jiných závodů minulé doby, podělte se s ostatními příznivci motocyklových závodů. Napište e-mail na Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript Obratem se s Vámi spojíme. Jednotlivé články tak budou neustále aktualizovány o tyto nové dobové fotografie!