Historie silničních závodů u Liberecké přehrady se začala psát už v roce 1946. S přestávkami, po celkově dvanácti ročnících tyto závody ukončila tragická nehoda při  oblastních závodech v roce 1966. Toto neštěstí mělo velký vliv na postupné zanikání některých dalších nevyhovujících  a nebezpečných městských okruhů u nás.

Liberecký okruh

V Liberci se poprvé jel rychlostní závod motocyklů v roce 1946. Pořádající Automotoklub Liberec vybral silnici, která vedla městem a částečně okolo přehrady Starý Harcov. Délka kolem 4 000 metrů, převýšení 27 metrů. Silnice měla různé povrchy - dlažba, beton, asfalt, kolem přehrady byla dokonce i prašná vozovka. Absolutním vítězem byl tehdy Antonín Vitvar na stroji Jawa 500 ccm. Téměř 60 000 diváků nebylo v letech těsně po válce ničím zvláštním. V letech 1947 - 1953 byly závody vypsány i pro sportovní a závodní automobily. V roce 1948 se okruh zkrátil o rozbitý dlážděný úsek kolem Šaldova náměstí. Start závodů byl na Husově třídě, pokračoval doleva Klášterní ulicí na Jabloneckou třídu, silnicí kolem přehrady (dnes ulice Zvolenská) se okruh vracel zpět ke startu třídou Svobody. Trať měřila 3521 metrů. V nezměněné podobě se závody konaly na tomto okruhu až do roku 1955 pouze s jednoletou přestávkou, v roce 1954. Vrcholem pro Liberecké pořadatele byl devátý ročník v roce 1955: závod motocyklů se jel o body do mistrovství republiky. Absolutním vítězem se stal F. Šťastný na stroji Matschless 500 ccm, 250 ccm vyhrál F. Bartoš, 350 ccm F. Helikar, 175 ccm V. Parus a sidecary R. Sůva - L. Budínský. Po tomto roce se na dlouhých devět let silniční motocykly odmlčely. Obnovit tradici závodů kolem přehrady se podařilo ZO Svazarmu LIAZ Liberec a LIAZ Slévárně Ostašov. 10. Liberecký okruh se konal v roce 1964 na původní trati, která měla již vyasfaltovaný úsek kolem přehrady. (Mimochodem, kolem přehrady se jezdil také závod na přírodní trati v Rakouském Grossramingu, ovšem na nepoměrně lepší silnici..) Kromě motocyklů sólo jely závod opět i sidecary. Vítězové obnoveného závodu byli: 250 - Parus, 350 - Havel a posádka sajdkáru Jawa 500 Štajner - Šeda. Další rok zde zvítězili: 175 - Karfík, 250 - Novotný, 350 - Parus. V roce 1966 se v Liberci jely závody naposled. Na městském okruhu je vždy velmi složité dodržet všechna bezpečnostní opatření. Bezproblémový průběh závodů pak bývá z velké části závislý na kázni samotných diváků.  Při oblastním závodě došlo ve třídě 350 ccm k tragické události, která tradici závodů na Libereckém okruhu definitivně ukončila. Pražský jezdec Karel Hejda jel závod na vypůjčeném motocyklu Jawa 350 od Jana Novotného a v nejrychlejším úseku tratě za startem, v nájezdu do Klášterní ulice mu ve druhém kole závodu vkročila do jízdní dráhy starší žena, která si chtěla zkrátit cestu z nedělních návštěv v nemocnici. Hejda ve vysoké rychlosti střetu neměl šanci zabránit a žena tuto kolizi nepřežila. Jezdec po nárazu ještě s motocyklem prorazil betonový plot a skončil mimo silnici s těžkým poraněním břicha. V bezvědomí a v kritickém stavu byl odvezen do nemocnice. Přesto, že se lékařům tehdy doslova podařil malý zázrak, Hejda se už za úzká řidítka neposadil. U rychlých motocyklů ale zůstal dál, jako mechanik Jana Novotného, později i jako autor krásných fotografií z prostředí silničních závodů. Toto neštěstí mělo zcela jistě velký vliv na postupný zánik dalších nebezpečných městských okruhů s nevyhovujícím povrchem u nás v šedesátých letech minulého století. V Liberci v posledním, dvanáctém ročníku zvítězili: 125 - Parus, 250 - Helikar, 350 - Havel.

Pokud někdo vlastníte ve svém archivu fotky z tohoto nebo i z jiných závodů minulé doby, podělte se s ostatními příznivci motocyklových závodů. Napište e-mail na Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript Obratem se s Vámi spojíme. Jednotlivé články tak budou neustále aktualizovány o tyto nové dobové fotografie!