V šedesátých letech se jezdilo silniční mistrovství republiky také na velmi zajímavém okruhu ve Kdyni. Vedení místního strojírenského podniku zde drželo nad závody ochranou ruku po celou dobu jejich trvání. Mezi jezdci oblíbená, zatáčkovitá trať vedla svou jednou polovinou městem, druhou se vracela po jeho okraji zpět.

Kdyňský rychlostní okruh

V západočeské Kdyni poprvé zahřměly motory závodních motocyklů už v roce 1956. První tři ročníky se pořádaly na okruhu dlouhém 3340 metrů. Závody krajského významu se jely proti směru hodinových ručiček. Za rybníkem Kobyla se jezdci vraceli do města zpět dlouhou rovinkou tehdejší Leninovou (dnešní Masarykovou) třídou do kopce. Před náměstím se pak uhýbalo doleva, směrem ke startu. V roce 1959 byli pořadatelé nuceni pozměnit okruh tak, aby vyhovoval předpisům mistrovství republiky. Prodloužením o pasáž kolem Kdyňských strojíren a přes obec Prapořiště dosáhl délky 4,5 km a zároveň byl obrácen směr jízdy.

Od roku 1959 do roku 1967 se odjelo celkem osm ročníků mistrovství republiky na této velmi zatáčkovité a členité trati. Členům místního autoklubu by se ale podařilo jen ztěží pořadatelsky a finančně zvládnout vše bez pomoci místního strojírenského podniku. A právě okolo této továrny vedla mimo jiné také část tratě. Vedení tehdejšího podniku Kdyňské strojírny n. p., především jeho ředitel p. Holub a potažmo i tehdejší ministr strojírenství K. Poláček měli pro silniční závody velké pochopení a jistou náklonost. Díky tomu se závody po celou dobu jejich trvání jezdily pod jejich patronací. Ale zpět k okruhu. Start byl nejprve na začátku města v dnešní ulici Dělnické, později byl posunut o 400 metrů zpět pod traktorovou stanici, kde bylo také umístěno parkoviště závodních strojů. Okruh se ve Kdyni na náměstí dostal dvojicí zatáček levá-pravá na silnici vedoucí směrem k nádraží. Po technickém úseku u zmíněné továrny (na pravé straně, dnešní Elitex) silnice pokračovala kolem nádraží do obce Prapořiště. Sérií zatáček v obci trať vyústila na 800 metrů přímý úsek, na kterém se v roce 1960 posádce sajdkáru Špak-Pták kvůli technické závadě zablokovalo přední kolo v maximální rychlosti. Po smyku jejich sajdkára Jawa 500 OHC narazila do hromady škváry vedle silnice a oba jezdci byli i se strojem katapultováni do výšky telefonních drátů (tuto havárii popisuje M. Špak ve své knížce). Tento svažující se přímý úsek končil levým vinglem na křižovatce u rybníka Kobyla, kde byl vybudován přechod pro diváky. Navazovala mírně klopená pravá a po ní další jezdecky krásný úsek, silnice se točila kolem rybníka a pěkné zatáčky se střídaly s krátkými rovinkami až do poslední cílovky. Povrch tratě tvořil asfalt, ve městě pak drobná kostková dlažba. Celkem měl okruh 18 zatáček..

Ve Kdyni se závod mistrovství republiky sajdkárů jel poprvé na trati dlouhé 4,5 km v roce 1959 pod záštitou ministra strojírenství K. Poláčka, který byl také pravidelným návštěvníkem Kdyňských závodů. Závod byl nazván: Chodský okruh ve Kdyni. V letech 1960-61 zde startovaly kromě MR sajdkár i automobily v oblastních závodech. 1962 - krajský přebor motocyklů a závod aut formule junior M-ČSSR.  V roce 1963 se odjel již kompletní program MR ve všech sólo třídách. V tomto roce byla stínem těžká havárie Adolfa Goruse ve třídě 250 ccm, kdy pro něj tímto předčasně skončila sezona. Vítězství si v MR motocyklů sólo vybojovali: Boček 125 ccm, Kročka 175 ccm, Malina 250 ccm, Havel 350 ccm. V roce 1964 se v Kdyni daří F. Kročkovi, který vítězí ve dvou třídách 175 a 250 ccm na strojích ČZ. 1965 - Boček zde vítězí tradičně ve 125-kách a k tomu ve 350-kách před F.Šťastným, Jan Novotný je první ve formuli junior 250. 1966 - vítězové: 250-Špak, 125-Staša, 350-Havel. Slovenský jezdec František Srna zde při těžkém pádu utrpěl trojnásobnou komplikovanou zlomeninu nohy, která ho vyřadila do konce sezóny. V roce 1967 se ve Kdyni jelo naposledy, v obou vypsaných třídách 125 a 250 ccm si vítězství odvezl B. Staša na motocyklech ČZ. V roce okupace ve Kdyňských strojírnách dochází ve vedení podniku k zásadním změnám a to má dopad i na zdejší motocyklové závody - stávají se již jen historií. Chybí peníze a náklonost mocných k tomuto sportu.

Po celou dobu se závody ve Kdyni těšily velkému zájmu diváků. Desetitisícové návštěvy zde nebyly vyjímkou. Dokonce ještě dnes si tehdejší místní fanynky (dnešní babičky) vzpomínají, že Šťastný u nich závodil s červeným šátkem na krku... Původní trať zůstala zachována dodnes ve svém tvaru s minimem změn, snad jen Na Kobyle hlavní silnice na Domažlice pokračuje rovně, původní křižovatka za rybníkem je zrušena.. Pravá mírně klopená zatáčka za autocampem Hájovna je však stále zachována..

Za poskytnuté dokumenty patří díky panu Blahníkovi z AMK Kdyně. Fotografie ze svého archivu s díky poskytli: p.H. Hejdová, J. Novotný, L. Kvasnička, www.kročka.sk a další

Pokud někdo vlastníte ve svém archivu fotky z tohoto nebo i z jiných závodů minulé doby, podělte se s námi a s ostatními. Napište na Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript Obratem se s Vámi spojíme. Jednotlivé články tak budou neustále aktualizovány o tyto nové dobové fotografie!