Jestliže řada okruhů u nás měla v názvu trojúhelník, pak ten Horoměřický byl určitě ten nejtrojúhelníkovatější ze všech, skoro by se dalo říct až rovnoramenný. Trať byla z jezdeckého hlediska velmi jednoduchá - 3 rovinky, 3 zatáčky na křižovatkách a jedna srdcovka navíc. Na této trati měly rychlé stroje navrch.

Horoměřický trojúhelník

Po definitivním ukončení závodů na trati v Dolních Břežanech v polovině sedmdesátých let zůstalo hlavní město bez motocyklového okruhu. V roce 1978 se parta závodníků z motoklubu Mobi R.T. rozhodla řešit tuto situaci a začala pořádat závody silničních motocyklů na opačném konci Prahy, na okraji obce Horoměřice.

Prvotní nápad jezdit závody na této trati dostal tehdy Ivan Placák. Bydlel v nedalekých Roztokách a po této silnici jezdil denně do práce. Realizace se ujala parta jezdců z modrobílého teamu MOBI racing team Praha, ve spolupráci s Motosportklubem a místním JZD. V pozdějších letech se spolupořádání ujal AMK ŽSP Praha. Okruh tvořily spojnice mezi třemi křižovatkami - v Horoměřicích, u Černého Vola a u Únětic, měřil 2,7 km. Pravá zatáčka na úseku mezi Únětickou křižovatkou a Horoměřicemi byla jediná lahůdka na této trati. Tato zatáčka lemovaná topoly ve výjezdu byla rychlá, někdo zde šel o kvalt dolu, někdo ji prolít s ubráním plynu a někdo jen přivřel oči.. Další nebezpečí číhalo na jezdce ve vjezdu do obce. Po mírné levé na plný plyn se do pravé zatáčky na křižovatce dobrzďovalo z maximální rychlosti přímo proti dvěma domům, mezi kterými byly plechová vrata. Stejně tak, jako v Jinolicích u Jičína i tady musely být pro jistotu otevřená obě křídla těchto vrat v době závodů. Tato úniková cesta byla poslední nadějí pro mnohé jezdce při kolizním brzdném manévru..

Na startu bylo příjemné roztlačovat motocykly z mírného kopce. Po dlouhé rovině přišla první křižovatka, na ní ostře do prava kolem hluboké, nebezpečné strouhy uvnitř zatáčky (dnes je již částečně zasypána). Zde docházelo mj. k praskání klíčních kostí po pádech a k ohýbání dopravních značek. Pokračovalo se po široké rovině do stoupání na druhou křižovatku u Únětic. Na ní opět ostrou pravou na užší silnici zpět k Horoměřicím. Po rovném úseku následovala již zmiňovaná pravá proti topolům a dál na plný plyn do mírného levého oblouku podél zdí domků a telegrafního sloupu. Brzdy až na jedničku a ostrá pravá cílovka v Horoměřicích, ve které se jezdec musel otřít při správném průjezdu o balíky slámy, kryjící zeď domu uvnitř zatáčky. Pokud jezdec nemusel použít „nouzový východ ve vratech“ čekal ho již jen průjezd cílem po pár metrech za vsí..

Jezdil se zde oblastní přebor ve všech třídách a závody ve volné třídě jezdců 1. a 2. výkonostní třídy. V roce 1981 se zde jelo naposled. V témže roce měly ale pražané možnost navštívit i další silniční závod - mistrovství republiky na novém okruhu v Malešicích.

Pokud někdo vlastníte ve svém archivu fotky z tohoto nebo i z jiných závodů minulé doby, podělte se s ostatními příznivci motocyklových závodů. Napište e-mail na Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript Obratem se s Vámi spojíme. Jednotlivé články tak budou neustále aktualizovány o tyto nové dobové fotografie!